Přehled platforem

Od 90. let Volvo systematicky rozvíjí své modely na modulárních platformách – konstrukčních základech, které umožňují sdílení technologií, motorů, podvozků i bezpečnostních prvků napříč různými typy vozů. Tento přístup nejen výrazně snižuje náklady na vývoj a výrobu, ale zároveň urychluje zavádění technických inovací a zajišťuje vysokou kvalitu napříč celým portfoliem značky.

V průběhu let Volvo využívalo několik klíčových architektur od robustní platformy P2 přes kompaktní P1 až po technicky vyspělé a flexibilní platformy P3, SPA a CMA. Každá z nich hrála zásadní roli v dané éře a pomohla značce rozšířit nabídku i oslovit nové zákazníky.

V tomto článku najdete podrobný přehled jednotlivých platforem, jejich technických specifikací, strategického významu a seznam konkrétních modelů, které na nich vznikly. Součástí je také náš praktický VIN dekodér, který vám na základě identifikačního čísla karoserie prozradí nejen použitou platformu, ale také model, motorizaci, nebo rok výroby.

Platform 2

Platforma P2 představovala pro Volvo architekturu vyšší třídy s příčně uloženým motorem vpředu a možností pohonu předních nebo všech kol. Oproti předchozí generaci P80 došlo k výraznému zvětšení rozměrů a zpevnění karoserie, především s ohledem na pasivní bezpečnost. Robustní konstrukce a důmyslně navržené deformační zóny přinesly modelům na této platformě vynikající výsledky v nárazových testech. Všechny vozy postavené na P2 využívaly moderní víceprvkové zavěšení kol a pokročilou brzdovou soustavu.

Platforma P2 znamenala vstup značky Volvo do nové éry moderních předokolek s motorem uloženým napříč. Umožnila automobilce konkurovat v segmentu luxusních vozů a zároveň rozšířit nabídku o první SUV, což se ukázalo jako klíčové zejména pro úspěch na trzích jako USA. Sdílení jednotné platformy napříč modely přineslo významné úspory ve výrobě a zjednodušení konstrukčního procesu. Výjimečnou životnost této architektury dokládá i fakt, že první generace modelu XC90 zůstala ve výrobě až do roku 2014, tedy ještě pět let po nástupu nástupnické platformy P3.

Kolem roku 2006 však začala platforma P2 postupně zastarávat, a to jak technicky, tak koncepčně. Přechod na platformu P3 byl motivován snahou tehdejšího vlastníka o sjednocení středně velkých modelů v rámci globální platformové strategie. Platforma P3 tak postupně nahradila většinu modelů původně postavených na P2 s výjimkou SUV XC90, které zůstalo na původní architektuře až do příchodu zcela nové generace postavené na platformě SPA.

Přehled modelů P2 (1999-2015)

• Volvo S80 (1999–2006)
• Volvo V70 II (2000–2008)
• Volvo XC70 (2001–2007)
• Volvo S60 (2001–2009)
• Volvo XC90 (2003–2015)

Platform 1

Platforma P1 byla určena pro nejmenší modely značky Volvo a znamenala odklon směrem ke kompaktní třídě. Byla zavedena krátce po představení P2, kdy se Volvo rozhodlo rozšířit své produktové portfolio směrem k menším a cenově dostupnějším vozům. Platforma pokrývala širokou škálu karosářských variant – sedan, kombi, hatchback i kabriolet.

Přestože se jednalo o kompaktní vozy, Volvo ani zde neustoupilo ze svých vysokých bezpečnostních standardů. Karoserie obsahovala velký podíl vysokopevnostní oceli a využívala patentované deformační zóny pro maximální ochranu posádky. Zvláštní důraz byl kladen na konstrukční tuhost modelu C70, který jako první Volvo využíval pevnou skládací střechu. Pro zajištění bezpečnosti při převrácení byl navíc vybaven zesíleným rámem čelního skla. Ve své době šlo o jeden z nejbezpečnějších kabrioletů na trhu.

Zavedením platformy P1 vstoupilo Volvo poprvé do segmentu kompaktních vozů. Modely postavené na této platformě oslovily mladší zákazníky sportovnějším designem a dostupnější cenovkou v porovnání s tradičními většími vozy značky. Z obchodního hlediska šlo o strategický krok, který přispěl k navýšení prodejních objemů.

Přehled modelů P1 (2004-2013)

• Volvo S40 II (2004–2012)
• Volvo V50 (2004–2012)
• Volvo C70 II (2006–2013)
• Volvo C30 (2007–2013)

Platform 3

Platforma P3 představovala další evoluční krok ve vývoji konstrukčních základů značky Volvo, navazující na úspěšnou platformu P2. Byla vyvinuta kolem roku 2005 v rámci spolupráce s automobilkou Ford a do sériové výroby vstoupila o rok později, v roce 2007. Jejím hlavním cílem bylo nahradit technicky zastarávající platformu P2. Stejně jako její předchůdce byla koncipována pro příčně uložený motor vpředu s možností pohonu předních nebo všech kol pomocí mezinápravové spojky Haldex.

Jednou z klíčových novinek platformy P3 bylo zavedení řadového šestiválce SI6 o objemu 3,2 litru, který Volvo navrhlo speciálně pro příčnou montáž. Karoserie opět využívala vysoký podíl vysokopevnostní oceli, přičemž celkovým cílem bylo zvýšení torzní tuhosti a bezpečnosti, a to při současném mírném snížení hmotnosti.

Platforma P3 sehrála klíčovou roli v období, kdy byla značka Volvo součástí amerického koncernu Ford (1999–2010). V rámci globální strategie bylo využito architektury EUCD, která umožnila sdílení komponent s vybranými modely značek Ford a Land Rover. Tento krok výrazně snížil náklady na vývoj a výrobu a umožnil Volvu zůstat konkurenceschopné i v segmentech, kde nedosahovalo objemů velkosériových výrobců. P3 zároveň podpořila globální expanzi značky a otevřela dveře do nových tržních segmentů, například model XC60, první kompaktní SUV značky, se stal jedním z nejúspěšnějších modelů v historii automobilky.

V roce 2010 prodal Ford značku Volvo čínské společnosti Geely. Pod novým vedením začalo Volvo již od roku 2011 intenzivně pracovat na vývoji vlastní modulární architektury SPA. Cílem bylo osamostatnit technologický vývoj, vytvořit konstrukci pro různé typy vozidel, snížit hmotnost vozů a současně připravit platformu na integraci hybridních a elektrických pohonů. Platforma P3 zůstala ve výrobě přibližně do let 2016–2018, kdy byla postupně nahrazena novou generací modelů postavených již na architektuře SPA.

Přehled modelů P3 (2007–2018)

• Volvo S80 II (2007–2016)
• Volvo V70 III (2008–2016)
• Volvo XC70 II (2008–2016)
• Volvo XC60 (2009–2017)
• Volvo S60 II (2011–2018)
• Volvo V60 (2011–2018)
• Volvo V40 (2013–2018)
• Volvo V40 CC (2013–2018)

SPA

Platforma SPA představuje zásadní milník ve vývoji konstrukčních základů značky Volvo. Jak už název Scalable Product Architecture napovídá, jedná se o modulární platformu, která umožňuje stavbu širokého spektra vozů od modelů střední třídy až po luxusní SUV bez nutnosti zásadních změn klíčových konstrukčních prvků. Jediným pevně daným rozměrem zůstává vzdálenost mezi přídí a palubní deskou, zatímco délku rozvoru a šířku karoserie lze flexibilně upravovat dle potřeb konkrétního modelu.

Koncepčně SPA navazuje na osvědčené schéma s příčně uloženým motorem vpředu a pohonem předních nebo všech kol.. Vývojáři se při návrhu soustředili na výrazné snížení hmotnosti použitím lehkých materiálů a na hladkou integraci hybridních komponent bez kompromisů v prostoru pro posádku nebo zavazadla. Platforma zároveň vyniká extrémní tuhostí karoserie a důmyslně navrženými deformačními zónami, díky čemuž si všechny modely na bázi SPA opět odnesly špičkové hodnocení v bezpečnostních testech.

Jedním z nejzásadnějších rozhodnutí éry SPA bylo omezit nabídku spalovacích motorů výhradně na řadové čtyřválce. Volvo vyvinulo zcela novou generaci dvoulitrových přeplňovaných motorů Drive-E, které je možné kombinovat s elektromotorem. SPA tak položila základy pro masivní elektrifikaci modelové řady.

Zavedení této platformy znamenalo pro Volvo strategický zlom. Jednalo se o první architekturu kompletně vyvinutou bez účasti Fordu, což značce umožnilo technologicky se osamostatnit a zároveň se výrazně odlišit od konkurence. Díky vysoké míře modularity a unifikace dílů se podařilo výrazně zefektivnit výrobu. Až 70 % komponent je sdíleno napříč modely různých velikostí. Různé modely lze navíc montovat na stejné výrobní lince, což přináší vyšší flexibilitu a nižší náklady.

Neméně důležitou výhodou je plná podpora elektrifikace. SPA patří mezi první platformy na světě koncipované tak, aby na ní bylo možné stavět jak plug-in hybridy, tak plně elektrická vozidla v rámci jedné architektury, bez nutnosti zásahů do základní konstrukce.

Přehled modelů SPA (2016-)

• Volvo XC90 II (2016–)
• Volvo V90 (2018–)
• Volvo V90 Cross Country (2017–)
• Volvo S90 (2017–)
• Volvo S90L (2017–)
• Volvo EX90 (2024–)

CMA

CMA je modulární platforma pro kompaktní vozy, vyvinutá společně inženýry Volva a mateřské Geely ve švédském technickém centru CEVT. Do provozu se dostala v roce 2017 a doplnila větší SPA. Stejně jako SPA podporuje tradiční spalovací motory, hybridy i čistě elektrický pohon. Technicky používá příčně uložené motory a pohon předních nebo všech kol, případně u elektromobilů možnost dvou elektromotorů (4×4) či jednoho (vpředu nebo vzadu). CMA je velmi flexibilní, jediný fixní rozměr je vzdálenost od přední nápravy k pedálům, ostatní proporce lze měnit dle potřeby modelu. To umožnilo vytvářet na jednom základě hatchbacky, sedany i SUV různých značek.

Compact Modular Architecture byla navržena jako modulární technický základ pro kompaktní vozy a představuje mladší a menší sestru platformy SPA. Do sériové výroby vstoupila v roce 2017 a stejně jako SPA, i CMA podporuje od klasických spalovacích motorů přes hybridní systémy až po plně elektrické pohony. Technická koncepce počítá s příčně uloženým motorem a pohonem předních nebo všech kol. V případě elektromobilů je možné využít jeden elektromotor vpředu nebo vzadu, nebo dva elektromotory pro zajištění pohonu všech kol.

Platforma CMA je navržena s důrazem na maximální flexibilitu. Jediným pevně stanoveným rozměrem je vzdálenost mezi přední nápravou a pedály, zatímco ostatní proporce jako je rozvor, šířka nebo celková délka lze přizpůsobit konkrétnímu modelu. Díky tomu bylo možné na společném technickém základě navrhnout kompaktní hatchbacky, sedany i SUV různých velikostí, a to bez nutnosti zásadních konstrukčních změn. CMA tak rozšířila schopnosti Volva oslovit nové cílové skupiny bez kompromisů v oblasti bezpečnosti, kvality či technologií.

Přehled modelů CMA (2016-)

• Volvo XC40 (2017–)
• Volvo XC60 (2018–)
• Volvo V60 II (2019–)
• Volvo S60 III (2019–)
• Volvo V60 Cross Country (2020–)
• Volvo C40 (2021–)
• Volvo EX30 (2023–)
• Volvo EX40 (2024–)
• Volvo EC40 (2025–)
• Volvo EX60 (2026–)